U těhotenství s rizikem rozvoje alloimunní anémie plodu jsou při diagnostice k získání informací o závažnosti anémie tradičně užívány invazivní techniky. Cílem studie bylo zjistit možnosti využití neinvazivního stanovení průtokové rychlosti v arteria cerebri media pomocí dopplerovského vyšetření k posouzení stupně fetální anémie.
U 38 těhotenství s rizikem rozvoje alloimunní anémie plodu byla stanovena maximální průtoková rychlost v arteria cerebri media (MCA-PSV) a následně zjištěna koncentrace hemoglobinu a hodnota hematokritu ve fetální krvi při kordocentéze nebo porodu plodu.
Stupeň fetální anémie byl klasifikován následujícím způsobem (6):
Při stanovení MCA-PSV byly dodrženy následující kroky:
Stupeň anémie a hodnota MCA-PSV byly hodnoceny podle normogramů vypracovaných Giancarlo Marim a kol. (6).
Vyšetření byla prováděna na přístroji TOSHIBA „Power Vision 6000“ s konvexní abdominální sondou 3,75 MHz.
Bylo provedeno celkem 66 vyšetření. Stanovená hodnota MCA-PSV > 1,5 MoM umožnila 100 % detekci fetální anémie, která odpovídala koncentraci fetálního hemoglobinu < 0,65 MoM v příslušném gestačním stáří a vyžadovala následnou invazivní intervenci. V 18 případech byla provedena kordocentéza a event. podána intrauterinní transfůze krve. Zbývajících plody nevyžadovaly invazivní intrauterinní intervenci a po porodu byla diagnostikována jen mírná nebo střední anémie s následnou hyperbilirubinémií. Nebyl zanamenán falešně pozitivní výsledek. Hodnota MCA-PSV byla stanovována v 19. - 37. týdnu těhotenství. Věk pacientek v termínu porodu byl 19 - 41 let (medián 29,1).
Tab. 1.
Tab. 2.
I přes zavedení prevence Rh alloimunizace anti-D globulinem je odhadována ve Spojených státech a ve Švédsku incidence mateřské alloimunizace klinicky významnými antigeny na 25 - 35 případů na 10,000 živě narozených (6, 8). Plody, které jsou sledovány pro zvýšené riziko vzniku imunního hydropsu, vyžadují jen v 10 - 25 % intrauterinní transfuzi krve v důsledku těžké anémie. Zbývajících 75 - 90 % plodů nevyžaduje invazivní intrauterinní intervenci a po porodu je diagnostikována jen mírná nebo střední anémie s následnou hyperbilirubinémií (6, 8). Invazivní diagnostika stupně fetální anémie při kordocentéze event. amniocentéze je zatížena rizikem nástupu předčasného porodu nebo potratu minimálně v 1 % případů. Invazivní vyšetření navíc může zhoršit i stupeň alloimunizace (8).
Studie na animálních modelech prokázaly, že ke zvýšení průtokové rychlosti ve fetálních cévách při anémii dochází následkem zvýšení srdečního výdeje a poklesu viskosity krve (4). Před podáním první intrauterinní transfuze se MCA-PSV u plodu zvyšuje v přímé úměře stupni anémie odrážející se zejména v koncentraci hemoglobinu. Ukazuje se, že počáteční mírný pokles koncentrace fetálního hemoglobinu jen nepatrně ovlivňuje srdeční výdej a krevní viskozitu. Při dalším prohlubování fetální anémie je vzájemný vztah mezi těmito parametry již lineární a umožňuje přesnější odhad aktuální hodnoty fetálního hemoglobinu (5). V této fázi i minimální změna koncentrace hemoglobinu signifikantně ovlivní viskositu krve. Od určitého stupně těžké anémie kdy se začíná rozvíjet hydrops plodu dosahuje srdeční výdej plató. To může vysvětlit proč těžce anemické plody ještě bez hydropsu a již hydropické mohou mít podobné hodnoty maximální průtokové rychlosti.
Jako nejvhodnější a nejpřesnější parametr pro neinvazivní predikci stupně fetální anémie se jeví stanovení maximální průtokové rychlosti v arteria cerebri media (MCA-PSV). Mari a kol. prokazují u této metody až 100 % sensitivitu a 88 % specificitu pro predikci středního a těžkého stupně fetální anémie (6). Do 35. týdne těhotenství je možno tento parametr spolehlivě využít při neinvazivním sledování plodů se zvýšeným rizikem rozvoje imunního hydropsu a tím dosáhnout snížení počtu dosud prováděných invazivních diagnostických výkonů minimálně o dvě třetiny. Po 35. týdnu stoupá počet falešně pozitivních výsledků (8).
Neinvazivní monitorování těhotných s rizikem rozvoje alloimunní anémie plodu (1):
Po podání intrauterinní transfuze krve ke korekci fetální anémie byl zaznamenán intenzivní pokles maximální průtokové rychlosti v arteria cerebri media zpět k normálním hodnotám (7). Adekvátní normalizace průtokové rychlosti je patrná po podání první i následných krevních transfůzí. Jedná se zřejmě o důsledek vzestupu krevní viskosity a zlepšení oxygenace fetální krve s následným zvýšením srdečního afterloadu.
MCA-PSV lze využít i k načasování podání další intrauterinní transfůze, ale referenční hladina (MCA-PSV cutoff point) pro detekci závažné fetální anémie po podání první transfuze je 1,69 MoM (3). Je to proto, že adultní erytrocyty podané při intrauterinní transfůzi mají ve srovnání s fetálními menší objem a buněčnou rigiditu což ovlivňuje viskozitu krve. MCA-PSV detekující koncentraci hemoglobinu odpovídající závažné fetální anémii je proto mírně vyšší.
Při předpovědi rizika rozvoje alloimunní anémie plodu u ohrožených těhotenství nehraje roli jen absolutní hodnota MCA-PSV ale také dynamika nárůstu maximální průtokové rychlosti během gestace. Sklon křivky znázorňující nárůst MCA-PSV je tím strmější čím závažnější je fetální hemolýza v důsledku alloimunizace a odpovídá stupni anémie plodu (2).
Stanovení maximální systolické průtokové rychlosti v arteria cerebri media představuje vysoce senzitivní neinvazivní způsob zjištění stupně fetální anémie. Doporučovaný interval mezi měřeními je sedm dní. Zavedení této metody do managementu těhotenství se zvýšeným rizikem rozvoje alloimunní anémie plodu by umožnilo snížit počet nutných amniocentéz a kordocentéz spojených s rizikem možných fetálních a těhotenských komplikací. Nezanedbatelné je i hledisko ekonomické.
Pozn.: Tabulky, grafy a obrázky naleznete v souboru Formát PDF ».
CENTRUM FETÁLNÍ MEDICÍNY
Porodnicko - gynekologická klinika
Univerzita Palackého v Olomouci, Lékařská fakulta
Fakultní nemocnice Olomouc
Zdravotníků 248/7, 779 00 Olomouc
Tel: +420 585 852 785
Mobil: +420 606 220 644
E-mail: marek@lubusky.com
Web: www.lubusky.com