Pulzní a barevná dopplerometrie se stává stále více rutinním vyšetřením v rámci specializovaného prenatálního vyšetření. Pulzním dopplerem sledujeme průtokové poměry v cévách, které reagují na změny odporu periferních tkání. Při měření v arteria umbilicalis získáváme cennou informaci o funkčním stavu placenty. Následné změny v cerebrální cirkulaci odráží reakci plodu na rozvíjející se distress a umožňují odhad jeho rezerv. Na našem pracovišti jsme se pokusili ověřit možnosti dopplerometrie, jako pomocné metody, při stanovení závažnosti některých typů vrozených vývojových vad, případně jako pomocnou metodu při cílené detekci chromozomálních aberací. Cílem práce bylo také zjistit, zda stanovení funkčního stavu nenarozeného jedince, především informace o vitálních rezervách kardiopulmonálního systému in utero, může být významným funkčním doplňujícím vyšetřením. To by efektivně doplnilo vyšetřovací algoritmus, jehož cílem je stanovení co nejoptimálnějšího následného porodnického postupu, s ohledem na stupeň postižení plodu a výšku gestace.
Soubor pacientek
V období od října 1998 do ledna 2000, byly u 34 těhotných, s prenatálně diagnostikovanými různými typy vrozených vývojových vad (VVV) plodu, posuzovány dopplerometrické křivky v arteria umbilicalis a v arteria cerebri media. Ke kvantifikaci křivek bylo použito pulsatilního indexu (PI). Měření byla prováděna v 16. – 37. týdnu gravidity (medián 23,9 týden), věk matek v době vyšetření byl 18 – 38 let (medián 25,8 let).
Strukturu sledovaného souboru shrnuje následující tabulka (tab. 1).
Přístrojové vybavení
Vyšetření byla prováděna na Ústavu lékařské genetiky a fetální medicíny LF UP v Olomouci na přístroji TOSHIBA „EccoCee“ SSA-340 s konvexní abdominální sondou 3,75 MHz a s vaginální sondou 6,0 MHz. Dále na Porodnicko – gynekologické klinice LF UP v Olomouci na přístroji HEWLETT PACKARD „Image Point“ M-2410-A s konvexními abdominálními multifrekvenčními sondami 2,0-3,5-5,0 Mhz a 3,5-5,0-7,5 Mhz a s vaginální sektorovou multifrekvenční sodnou 5,0-7,5.
Patologické hodnoty dopplerometrie (tab. 2-7):
Sledovaný soubor je dosti různorodý a zatím není dostatečně rozsáhlý, aby umožnil statistické zhodnocení v jednotlivých kategoriích. Proto uvádíme i výsledky ve vybraných skupinách jednotlivě.
Dopplerometrie průtoku v arteria umbilicalis poskytuje nepřímou, ale významnou informaci o stavu fetoplacentární cirkulace již během první poloviny těhotenství (7, 10). Průtok v umbilikální arterii je možno zaznamenat od 8. týdne těhotenství, stejně jako v ductus venosus (3, 18). Do konce 13. týdne je pro dopplerovskou průtokovou křivku v umbilikální arterii charakteristická nepřítomnost end-diastolického průtoku. Od 14. týdne by měl být u normálně probíhajícího těhotenství konstantní měřitelný end-diastolický průtok přítomen (10). U plodů s trisomií 18. nebo 21. chromosomu se během první poloviny těhotenství často vyskytuje abnormní průtok v arteria umbilicalis a v ductus venosus (3, 4, 5, 8, 9, 11, 12, 13, 14). Plody s chromozomálními abnormalitami mají často časné funkční a morfologické vývojové poruchy vedoucí ke spontánnímu abortu nebo časnému rozvoji intrauterinní růstové retardace (8). U trisomie 18. chromosomu se již během prvního trimestru těhotenství vyvíjí fetální růstová retardace, což je uváděno jako jedno z možných vysvětlení. Pro vyšší hodnoty PI v umbilikální arterii u trisomií 21. chromosomu, ale není jasné vysvětlení (6). Nepřítomnost end-diastolického průtoku, nebo dokonce reversní end-diastolický průtok během III. trimestru těhotenství je považován za velmi závažný ukazatel možného ohrožení plodu u rizikových těhotenství. U plodů s chromozomálními odchylkami je přítomen častěji (10, 14). V našem souboru jsme naměřili patologické hodnoty dopplerometrie u třech plodů s trisomií 21. chromosomu. V prvním případě byla diagnóza stanovena v 18. týdnu a těhotenství bylo ukončeno. Druhá pacientka (II gravida / I para, 25 let) prošla řádným prenatálním screeningem s negativním výsledkem (včetně genetického ultrazvukového vyšetření v prvním i druhém trimestru). Ve 29. týdnu byl zjištěn abnormní průtok v arteria umbilicalis – patologie až „zero flow“. Po zbývající část těhotenství byla hospitalizována na por.-gyn. klinice. Plod odpovídal dle biometrie výšce gestace s adekvátní následnou dynamikou růstu. Jen intermitentně byly přítomny hraniční KTG záznamy. Průtokové poměry v arteria umbilicalis byly monitorovány v odstupu 3 dnů a pohybovaly se na horní hranici pásma rizika. V 38. týdnu byl císařským řezem porozen eutrofický plod. Diagnóza m. Down byla stanovena až po porodu. Ve třetím případě (II gravida / I para, 29 let) se jednalo o těhotenství po IVF + ET se dvěma plody (gemini biamniales, bichoriales). Prenatální screening byl negativní (včetně genetického ultrazvukového vyšetření v prvním i druhém trimestru). V 36. týdnu při ultrazvukovém vyšetření byl zjištěn nulový až reverzní průtok v arteria umbilicalis u jednoho plodu. Druhý plod měl průtok normální. U obou plodů byl normální KTG záznam. Těhotenství bylo v 36. týdnu ukončeno císařským řezem. Porozeny plody (děvče – 2160g, 44cm, hoch – 2010g, 44cm) bez známek asfyxie a hypotrofie. Po porodu byl u plodu s prenatálně diagnostikovaným patologickým průtokem v umbilikální arterii zjištěn karyotyp 47,XY,21+. Ve druhém a třetím případě byl abnormní průtok v arteria umbilicalis jedinou prenatálně diagnostikovanou patologií. Prenatální diagnostika diafragmatické hernie je spojena s více než 80% mortalitou a je obtížné předpovědět, které plody mají reálnou šanci na přežití a které nikoliv. Mezi parametry ovlivňující prognózu patři i gestační věk v době diagnózy, herniované orgány, přidružené malformace a přítomnost polyhydramnia. Pomocí barevné dopplerometrie je možno dobře posoudit pozici jaterní tkáně nad úrovní bránice, která se jeví jako prognosticky závažný faktor (1). Je popisována i přítomnost umbilikální vény a ductus venosus intratorakálně (16). Dopplerometrii lze rovněž použít při hodnocení event. přítomnosti levostranné ventrikulární hypoplázie, považované také za přidružený faktor negativně ovlivňující prognózu (17). Z hlediska prognózy je možno rovněž posuzovat parametry fetální „dýchací aktivity“ sledováním rychlosti pohybu nazální tekutiny (2). V našem klinickém souboru jsme hodnotili průtokové poměry ve sledovaných cévách u dvou případů prenatálně diagnostikované diafragmatické hernie. Ve dvou z nich, ve 24. a ve 26. týdnu těhotenství, jsme naměřili patologické hodnoty průtoku v arteria umbilicalis. Ve druhém případě i „revers flow“ v arteria cerebri media. Obě těhotenství byla po stanovení diagnózy ukončena. Hodnotili jsme rovněž dopplerovské průtokové křivky u třech případů prenatálně diagnostikovaných gastroschíz. Ve dvou z nich, v 16. a ve 22. týdnu těhotenství, jsme zaznamenali patologický průtok v arteria umbilicalis. V prvním případě i „ZERO FLOW“ v arteria cerebri media. Robinson popisuje u plodů s gastroschízou abnormní tvar průtokové křivky v arteria umbilicalis s charakteristickým zářezem („notch“). Jako jedno z možných vysvětlení pro tento nález uvádí dislokaci žaludku v ním popisovaných případech. Tuto tvarovou atypii dopplerovské křivky jsme v našem souboru nezaznamenali (15). Ve všech třech případech byla těhotenství po stanovení diagnózy ukončena. U některých morfologických abnormit v oblasti hlavičky plodu nebo u rozsáhlého vnitřního hydrocephalu jsme získali patologické hodnoty průtoku v cerebrálním řečišti při normálním průtoku v arteria umbilicalis. Vysvětlujeme si to změnou anatomických poměrů v oblasti cerebrální cirkulace vlivem mechanického útlaku, nikoli jako funkční reakci na celkový stav plodu. V případě některých těžkých defektů (anencefalie) se nám nepodařilo hodnoty průtoku v arteria cerebri media ani změřit.
V našem souboru jsme v souladu s literaturou zanamenali abnormální průtoky v arteria umbilicalis u trisomií 21. chromozomu. Možnost využití pulzní dopplerometrie v umbilikální arterii, jako pomocné metody při prenatálním screeningu chromozomálních aberací v I. trimestru gravidity, si však vyžaduje ověření na dalších rozsáhlejších studiích. Zobrazovací možnosti barevné dopplerometrie umožňují prenatální diagnostiku některých vrozených vývojových vad, event. diferenciální diagnostiku mezi těmito vadami, která by jinak nebyla v prenatálním období možná (VVV srdce, ageneze ledvin). Pulzní dopplerometrie potom umožňuje u některých z nich posouzení prognostické závažnosti. Analýza dopplerovských křivek umožňuje posouzení funkčního stavu plodu, stanovení jeho rezerv, ev. dynamické sledování jejich změn a tím posouzení prognostické závažnosti. Tento další faktor může pomoci citlivěji a efektivněji stanovit následný diferenciální postup vzhledem ke stupni postižení plodu a výšce těhotenství. V našem souboru jsme získali patologické hodnoty dopplerometrie u vrozených vývojových vad natolik závažných, že samy byly indikací k ukončení gravidity. Naproti tomu u několika obdobných morfologických defetků jsme zjistili normální průtokové poměry ve sledovaných cévách. V těchto případech, vzhledem k závažnosti malformace, však nemělo dopplerometrické posouzení funkčního stavu plodu prognostický význam.
Projekt byl řešen s finanční podporou interního grantového projektu LF UP reg. č. 13401102.
Tab. 1. Sledovaný soubor pacientek.
Tab. 2. Chromosomální aberace.
Tab. 3. Diafragmatické hernie.
Tab. 4. Gastroschízy.
Tab. 5. VVV uropoetického traktu.
Tab. 6. NTD a abnormity hlavičky
Tab. 7. Jiné prenatálně diagnostikované abnormity.
Pozn.: Tabulky, grafy a obrázky naleznete v souboru Formát PDF ».
CENTRUM FETÁLNÍ MEDICÍNY
Porodnicko - gynekologická klinika
Univerzita Palackého v Olomouci, Lékařská fakulta
Fakultní nemocnice Olomouc
Zdravotníků 248/7, 779 00 Olomouc
Tel: +420 585 852 785
Mobil: +420 606 220 644
E-mail: marek@lubusky.com
Web: www.lubusky.com